Jak často se vám stane, že vás někdo na začátku článku tak hezky pozdraví?! 😊
Ale ta dvě slova získala letos ještě další význam. Takto se totiž jmenoval víkendový pobyt pro děti v Kempu kočky divoké u sídla národního parku Thayatal 16.-18.6.2023.
Myšlenka vznikla zhruba před rokem, při jedné pracovní schůzce naší Lenky právě s lidmi z NP Thayatal. Napadlo nás, že by nebylo špatné uspořádat něco pro děti z obou stran státní hranice. Nejdřív jsme se samozřejmě drželi při zemi a plánovali „odpolední akci“ 😃 Nakonec nám však představitelé rakouského národního parku nabídli k využití areál jejich kempu a rázem z toho byl projekt na celý víkend.
Slovo kemp je v tomto směru ale „trošku“ zavádějící. To, co stojí za budovou správy národního parku nedaleko Hardeggu, je nádherný areál s několika sportovišti, stromovým domkem, jeskyní, otevřeným a i zastřešeným ohništěm a prostorným zahradním objektem s venkovní kuchyní.
V krásné dřevěné budově je možnost spaní pro zhruba 60 osob a rozlehlá společenská místnost s velkou moderní kuchyní. Takže opravdový luxus.
My jsme se (naštěstí 😊) v našem počátečním nadšení nerozhodli zaplnit celou budovu, ale naplánovali jsme akci pro pouze 20 dětí – 10 z rakouské a 10 z české strany, ve věku od 8–12 let. Nakonec se tedy zúčastnila i malá Terezka, které ještě nebylo 8 let, ale moc si přála jet se svojí sestřičkou – a zvládla vše na jedničku.
O děti se starali ranger národního parku Thayatal Robert Müllner a Lenka Brabcová z Winners Znojmo. Možná jen vysvětlení toho, kdo to vlastně je ranger. Ranger je člověk, který má velké znalosti o přírodě Thayatalu a zná v něm každý kout. Českým dětem se ten „kovboj“ 😃 jak si ho pojmenovaly, moc zamlouval. On totiž se svým koženým kloboukem opravdu jako kovboj vypadal!
Pro děti jsme připravili program, ale současně jsme jim naplánovali i spoustu volného času, aby si mohly užít celého areálu.
V sobotu ráno jsme bez snídaně vyrazili do městečka Hardegg, kde jsme si v obchůdku nakoupili pečivo a pití a suroviny na výrobu pomazánky a snídali jsme na louce „U poustevníka“, kde si děti samy udělaly tvarohovou pomazánku s nasbíranými bylinkami. Potom se opláchly v řece a vyrazili jsme zpět do kempu. Večer jsme se za tmy vydali do lesa za netopýry. Celou procházku v lese zvládly děti bez baterek a čelovek! Hrdinství, když byly ve skupince, trošku zmizelo, když se měly po jednom vydat zhruba 100 metrů tmavou cestičkou. 😯 Po sobotním dni všechny děti padly do postýlek a spaly až do rána, kdy jsme je museli jít probudit. Ale nejen děti, i dospělí spali jak zabití.
V neděli jsme zase navštívili lesní domeček, který vypadá, jako by ho před nedávnem opustil nějaký trpaslík 😊Postavili jsme si v lese úkryt z větví a listí a zahráli jsme si mimikry. Děti se schovaly v lese a musely se zamaskovat tak, aby splynuly s okolím. Tady jsme se teda trošku báli, jestli se nám povede znovu všechny děti najít. 😊 Ale povedlo se a my jsme nakonec všechny děti ve zdraví vrátili rodičům.
Ještě je potřeba zmínit, že si děti nejen hrály a bavily se, ale, že se i zapojily do práce. Třetí osobou v týmu dospělých, která se hlavně starala o naše bříška, byla Ráďa Štolová taky z Winners Znojmo. Podařila se jí vykouzlit pro celou bandu parádní baštu. No a děti se pak bezvadně staraly o prostření a sklizení stolů.
Nejvíc jsme byli zvědaví na to, jak bude fungovat komunikace mezi německy a česky mluvícími dětmi.
Samozřejmě základní česko-německou komunikaci zajistila Lenka, ale už druhý den se začaly větší děti mezi sebou domlouvat anglicky a v neděli už se mezi sebou vzájemně učili slovíčka v němčině i v češtině.
U malých dětí to tak ještě nefungovalo, ale i ty se naučily zdravit, prosit a děkovat v druhém jazyce.
A české děti dokonce často pochopily smysl toho, co po nich jejich německy mluvící „kovboj“ chtěl 😃
Byl to pro děti a i pro nás dospělé krásný víkend a my doufáme, že se z něj stane tradice a příští rok si ho zopakujeme.
Takže: Servus a Ahoj 😊
