V pátek jsem měla možnost zažít něco opravdu výjimečného. Ne jako běžec, ale jako cyklista – support pro tři naše holky z Winners Znojmo, které se postavily na maraton.
A musím říct, že to byl pro mě neskutečně silný zážitek.
Holky zvládly 42,2 km v podmínkách, kdy bylo pár stupňů nad nulou a foukal nepříjemný vítr. A přesto – první polovinu běžely tempem kolem 5:50/km a ještě si u toho povídaly. V tu chvíli jsem si říkala, že jedu vedle Wonder Woman v trojím provedení 😄
Krize přišly až na posledních 10 kilometrech. Dvě holky se odtrhly dopředu a já jsem zůstala na kole s třetí, která sice trochu zpomalila, ale i tak byla schopná se mnou pořád mluvit. A přesně tohle je pro mě definice síly.
Pro mě osobně bylo strašně silné i to, že mě mezi sebe vzaly.
Jako cyklistu, který jel „jen“ jako support, ale mohl být součástí jejich dne. Vidět to zblízka, být u toho, když přijde únava a jak se s ní poperou… to se těžko popisuje.
Na trase jsme navíc nebyly samy – podporou nám byla i Léňa, která čekala s teplým čajem a byla přesně taková, jak ji všichni známe – opora vždy a všude 💛
A nechyběly ani úsměvné momenty – zatímco holky se postupně vysvlékaly, jak se zahřívaly, já jsem na kole podle větru vrstvy spíš přidávala 😄
Za tím vším je 11 týdnů tréninku podle Garminu, ale hlavně obrovská vůle to nevzdat.
Jsem na vás holky fakt pyšná 💛
a jsem ráda, že jsem mohla být aspoň malou součástí.
Přesně pro takové chvíle má smysl být součástí Winners Znojmo.
